Pane plukovníku, kolik let sloužíte u Policie ČR?

U Policie ČR jsem od března roku 1993, sloužím tedy již 27 let.

Jak probíhala Vaše policejní kariéra, vzpomenete si na své začátky?

Jako nově nastoupivšího mladého policistu z Východních Čech mě tehdy náborovali pro Policii ČR, Správu Východočeského kraje v Hradci Králové. Po absolvování základní odborné přípravy v Praze – Hrdlořezích jsem nakonec po řízené praxi v Libereckém kraji nastoupil k pohotovostní motorizované jednotce Praha (tzv. „PMJ – přezdívané „lovci lebek“).

Když porovnáte tehdejší podmínky u policie s dnešními, naleznete velké rozdíly? Například co se týká výbavy, nebo zda probíhala služba jinak, nebo byly jiné možnosti uplatnění u policie, a podobně?

Stejně jako se změnila a vyvíjí společnost, tak se za tu dobu změnila i Policie.

Nejvýraznější změny a rozdíly vnímám zejména v technické podpoře, a to jak v lepších a výkonnějších zařízeních, jako jsou například mobilní bezpečnostní platformy a informační systémy.

Pokrok je bezesporu vidět ve výzbroji a výstroji policistů, využití moderních komunikačních zařízení, máme také výkonnější, komfortnější služební vozidla včetně speciálů, apod., i když jejich obměna je většinou dost komplikovaná. Myslím si tedy, že dnešní policie se snaží pracovat v podmínkách současné společnosti, snaží se reagovat na změny tak, aby byla akceschopná, a to se jí, alespoň dle mého názoru, daří. Samotný výkon služby i přesto probíhal a probíhá podobně, vlastně stejně jako dnes měla dřívější doba své klady a zápory.

Funkce náměstka je určitě náročná a vyžaduje bezesporu vysoké nasazení, mnohdy i bez ohledu na volný čas. Když nějaký vyšetříte, jak ho trávíte? Máte nějaké koníčky, nebo něco, kdy dokážete, jak se říká „vypnout“ a skutečně relaxovat?

Rozhodně výrazně vnímám, že pozice náměstka ředitele pro uniformovanou policii je spojená s velkou zodpovědností, kdy se skutečně naplno musím věnovat jednotlivým činnostem. Samozřejmě ale vím, že nejen prací živ je člověk, takže svůj volný čas se snažím trávit hlavně se svými blízkými. Relaxuji jak aktivně, tak i pasivně, tedy rád si zahraji fotbal nebo florbal, ale rád se projedu i sám na kole. Nevyhýbám se ani různým společenským a kulturním akcím. Jako pasivní odpočinek preferuji například sledování filmů nebo „četbu“ knih. Knihám jsem totiž prozatím v životě nemohl přijít na chuť, ale v poslední době jsem objevil kouzlo audioknihy, a to mne dost upoutalo.

Jak vnímáte problém nedostatku středočeských policistů?

Nyní jsme v době, kdy je bohužel ve většině oblastí málo zaměstnanců a pracovníků z důvodu velmi nízké nezaměstnanosti. Problém to tedy rozhodně není jen středočeské policie, ale většiny republiky.

Nicméně vnímám tento nedostatek zejména prostřednictvím svých kolegů a podřízených, kteří pak musí zajišťovat výkon služby a akceschopnost útvaru v daném teritoriu, a to je na některých útvarech s nedostatečným počtem policistů a policistek samozřejmě složitější. Otázkou přerozdělení sil a prostředků se ale v rámci vedení krajského ředitelství intenzivně zajímáme. Jak jsem již zmínil, podmínky u policie se dle mého názoru vyvíjí příznivě a zlepšují se, a je třeba doufat, že se služba u Policie ČR zase stane vyhledávanou a prestižnější.

Chtěl byste na závěr vzkázat něco řadovým policistům a policistkám, kteří budou tento rozhovor číst?

V každém případě přeji všem policistům a policistkám, aby se vždy vrátili v pořádku domů, ke svým blízkým, a aby je služba bavila a naplňovala. Vážím si každého, kdo je ochotný pomáhat ostatním. Přál bych si, aby služba pro ně byla posláním a nikoliv povinností a nutností.